Existenciální krize: příznaky, příčiny a rozdíl oproti depresi a vyhoření

Existenciální krize je období, kdy otázky po smyslu, směru, svobodě nebo konečnosti života přestanou být abstraktní a začnou překážet v běžném životě. Není to diagnóza a neznamená to, že je s vámi něco špatně. Snadno se ale zamění s depresí nebo vyhořením, a ty vyžadují jiný přístup.

Katia TandonMSc. Psychologie · Existenciální terapie a logoterapie, Viktor Frankl Institut, Vídeň

Co je existenciální krize

Existenciální krize je období intenzivního zpochybňování smyslu, účelu, identity, svobody nebo konečnosti života. Otázky se z pozadí mysli přesunou do popředí a odpovědi, které dřív stačily, přestanou platit. Obvykle to znamená, že dosavadní odpověď na otázku „k čemu je můj život?“ přestala fungovat.

Slovo „existenciální“ odkazuje k základním podmínkám lidské existence. Psychiatr Irvin Yalom popsal čtyři: smrt, svobodu a odpovědnost, která k ní patří, osamělost a ztrátu smyslu. Krize obvykle začne ve chvíli, kdy se jedno z těchto témat dostane do středu pozornosti. Jak s nimi pracuje existenciální terapie, vysvětluje stránka o existenciální terapii a logoterapii.

Typické příznaky existenciální krize

• Otázky, které nezmizí. K čemu to celé je? Je tohle život, který chci? Proč to všechno dělám?
• Prázdnota nebo plochost. Fungujete na autopilota, i když navenek je všechno v pořádku.
• Věci ztrácejí sílu. Práce, cíle nebo koníčky, které vás dřív táhly, přestanou lákat.
• Ostřejší vnímání času. Uvědomujete si, kolik života už uplynulo, nebo myslíte na vlastní smrt víc než obvykle.
• Zpochybňování dřívějších rozhodnutí. Kariéra, partner, země, děti, nebo jejich absence.
• Pocit odtržení. Jste sami i mezi lidmi.
• Neklid. Nutkání změnit všechno najednou, nebo naopak neschopnost se k čemukoli zavázat.

Některé z těchto zkušeností občas zažije skoro každý. O krizi mluvíme tehdy, když trvají, zabírají velkou část myšlenek a začnou ovlivňovat spánek, práci nebo vztahy.

Co ji může spustit

• Stěhování do zahraničí, které vezme rutiny a lidi, na kterých stála odpověď na otázku „kdo jsem tady?“ (viz proč je stěhování do zahraničí těžší, než čekáte)
• Změna kariéry, ztráta práce nebo role, která se zmenšuje či mění, i vlivem nových technologií, například umělé inteligence
• Rozvod nebo rozchod, narození dítěte nebo odchod dětí z domova
• Ztráta blízkého nebo zdravotní varování (viz truchlení nehraje podle pravidel)
• Dosažení velkého cíle, po kterém zůstane prázdné místo tam, kde dřív bylo úsilí
• Kulaté narozeniny

Někdy žádná jediná událost není. Otázky narůstají pomalu, až jednoho dne nejdou přehlížet.

Existenciální krize, deprese nebo vyhoření: jak je rozlišit

Všechny tři se překrývají a může se vás týkat víc než jedno zároveň. Posoudit situaci může jen kvalifikovaný odborník. Následující popisy vám mohou pomoci pojmenovat, co prožíváte.

Existenciální krize

Jádrem zkušenosti je ztráta smyslu nebo směru. Nálada může být nízká, ale otázky se točí kolem „proč“ a „k čemu“. Není to porucha a často pomáhá pozorně se podívat na vlastní hodnoty a rozhodnutí.

Deprese

Deprese znamená sníženou náladu nebo ztrátu zájmu a potěšení téměř ze všeho, většinu dne a téměř každý den po dobu dvou týdnů a déle. Obvykle ji doprovázejí změny spánku, chuti k jídlu, energie nebo koncentrace a často pocity bezcennosti či viny. Je to klinický stav, který si zaslouží vyšetření a odpovídající léčbu.

Vyhoření

Světová zdravotnická organizace popisuje vyhoření jako fenomén spojený s prací, který vzniká z chronického pracovního stresu, jenž se nepodařilo úspěšně zvládnout. Projevuje se vyčerpáním, rostoucím odstupem či cynismem k práci a sníženou výkonností. Souvisí s prací a často ustoupí, když se změní zátěž nebo podmínky. Viz zotavení z vyhoření a vyhoření manažerů.

Čtyři otázky, které pomáhají se zorientovat

1. Pomáhá skutečný odpočinek? Pokud vás pořádná pauza obnoví, je pravděpodobnější vyhoření. Pokud se vrátíte odpočatí a stále se ptáte, k čemu to všechno je, jde spíš o smysl.
2. Týká se to jen práce? Vyhoření se podle definice týká práce. Pokud vás prázdnota provází o víkendech, na dovolené i ve vztazích, je širší než práce.
3. Co prožíváte nejsilněji? Vyčerpání ukazuje spíš na vyhoření, smutek a tíha na depresi a prázdnota bez zjevné příčiny na otázku smyslu.
4. Dokážete se ještě z něčeho radovat? Ztráta zájmu téměř o všechno je důvod nechat se vyšetřit kvůli depresi, ať se děje cokoli dalšího.

Pokud si nejste jistí, je to dobrý důvod promluvit si s odborníkem, místo abyste to řešili sami. Pokud přemýšlíte, zda je existenciální terapie pro vás, najdete v tomto článku sedm signálů.

Co obvykle pomáhá

1. Oddělte jednotlivé vrstvy. Napište si, co je únava, co nálada a co otázka smyslu. Každé z toho potřebuje jinou odpověď.
2. Řekněte to nahlas. Najděte někoho, kdo to nebude hned řešit ani vám otázku vyvracet.
3. Pokud to jde, neodkládejte velká nevratná rozhodnutí na nejhorší chvíle. Změny nejdřív zkoušejte v malém: měsíční pokus, jeden rozhovor, jeden závazek méně a jeden navíc.
4. Dívejte se na to, co je pro vás hodnotné, ne jen na to, co chcete. Viktor Frankl popsal tři cesty ke smyslu: co dáváte světu svou prací či tvorbou, co od něj přijímáte prožitkem a láskou a jaký postoj zaujmete k věcem, které změnit nemůžete. Viz kdo byl Viktor Frankl.
5. Držte základy. Spánek, pohyb, denní světlo a pravidelný kontakt s lidmi otázku nevyřeší, ale usnadní ji nést.
6. Dejte otázce prostor. Spěchat k odpovědi obvykle vede k odpovědi, která dlouho nevydrží.

Kdy vyhledat odbornou pomoc

• Potíže trvají několik týdnů a ovlivňují spánek, práci nebo vztahy.
• Většinu dní se cítíte skleslí, beznadějní nebo vás téměř nic nezajímá.
• Myslíte na sebepoškození nebo na to, že nechcete žít. Okamžitě volejte tísňovou linku 112 nebo krizovou linku. V Česku funguje linka první psychické pomoci 116 123, bezplatná a dostupná nonstop.

Jak k tomu přistupuje existenciální terapie a logoterapie

Existenciální terapie a logoterapie vycházejí z myšlenky, že tyto otázky nejsou porucha, kterou je třeba odstranit. Jsou materiálem, se kterým se dá pracovat: na čem vám záleží, jaké volby máte teď otevřené a za čím chcete stát. Logoterapie, kterou rozvinul Viktor Frankl, se zaměřuje právě na smysl.

Jsem psycholožka s magisterským titulem z psychologie (MSc) a výcvik v existenciální terapii a logoterapii jsem absolvovala ve Viktor Frankl Institut ve Vídni. Při výrazných příznacích může být vhodnějším prvním krokem strukturovaný přístup, například KBT, a oba přístupy si nekonkurují (viz logoterapie vs. KBT). Pokud chcete krátký reflexivní začátek, test smyslu života na tomto webu není diagnostický nástroj, ale může vám pomoci pojmenovat, kde teď jste.

Hodně vedoucích a úspěšných lidí se s touto otázkou potkává v zvláštní podobě. Pokud se v tom poznáváte, přečtěte si krize středního věku, nebo krize smyslu.

Často kladené otázky

Co je existenciální krize?

Existenciální krize je období intenzivního zpochybňování smyslu, účelu, identity, svobody nebo konečnosti života, často spuštěné změnou, ztrátou nebo životním milníkem. Není to klinická diagnóza.

Je existenciální krize duševní porucha?

Ne. Není to klinická diagnóza. Může se vyskytnout spolu s depresí nebo úzkostí, což jsou stavy, které si zaslouží vlastní vyšetření a léčbu.

Jak dlouho existenciální krize trvá?

Neexistuje obecná délka. Záleží na tom, co ji spustilo a jakou máte oporu. Mnoho lidí zjistí, že se zmírňuje, když dělají malé změny a ujasňují si, na čem jim záleží. Pokud trvá několik týdnů a zasahuje do každodenního života, promluvte si s odborníkem.

Jaký je rozdíl mezi existenciální krizí a depresí?

U existenciální krize je jádrem ztráta smyslu nebo směru. Deprese znamená sníženou náladu nebo ztrátu zájmu téměř o všechno po dobu dvou týdnů a déle, obvykle se změnami spánku, chuti k jídlu, energie nebo koncentrace. Mohou se vyskytovat společně a depresi je třeba řádně vyšetřit.

Patří strach ze smrti k existenciální krizi?

Může patřit. Uvědomění si vlastní smrtelnosti je jedno ze čtyř základních existenciálních témat. Pokud je strach silný, trvalý nebo vede k panice či vyhýbání, zaslouží si odbornou pozornost. Přístupy jako KBT mohou pomoci se samotnou úzkostí, zatímco existenciální práce zkoumá, na co strach ukazuje.

Může být existenciální krize k dobrému?

Může být nepříjemná a přesto vést k jasnějším hodnotám a lepším rozhodnutím. To ale není důvod ji prožívat sám ani přehlížet příznaky, jako je trvale nízká nálada.

Katia Tandon — MSc. Psychologie · MBA · ICF certifikovaná koučka · Existenciální terapie a logoterapie (Viktor Frankl Institut, Vídeň) · 20+ let praxe, Praha, EU. LinkedIn →